Zabavení obecní kroniky

V roce 1940 byly všechny obecní kroniky zabaveny a předány okresnímu úřadu, který je z celého okresu zaslal společně do Brna. Tam byly uschovány až do roku 1946.

Přídělové hospodářství

Potravinové lístky, lístky na oděv i na obuv byly po dobu války v platnosti. Příděly potravin se dostávaly pravidelně až na příděly sádla i másla, kterých prý se obyvatelstvo časem "zříkalo" ve prospěch Říše.

Zavedení němčiny ve školách

Ve školách byla zavedena němčina jako povinný předmět již od 1. školního roku. Všichni státní a veřejní zaměstnanci museli konat zkoušky z němčiny.

Odbojové skupiny

Brzy po vyhlášení Protektorátu se utovřily z českých vlatenců různé odbojové - partyzánské skupiny, které bojovaly při různých příležitostech proti němcům. Čím déle válka trvala, tím více těchto partyzánů přibývalo. Vyhledávali hlavně samoty - u nás "Kutiny". Jeden z těchto "Kutinářů" - František Matějů byl pro přechovávání partyzánů pronásledován. On sám uprchl těsně před příchodem německé policie a skrýval se po okolí, ale jeho matka byla vězněna gestapem v Jihlavě. Gestapo i četníci konali časté prohlídky ve stavení, ale vždy bez úspěchu.

Německá policie

Německá policie, která měla sídlo v Poličce, byla téměř denně večer i v noci v obci a hledala partyzány, vždy však bez výsledků.
Německá policie uvěznila na několik měsíců Fr. Lédla z čísla 12, protože prý pronesl v hostinci v Sádku urážlivý výrok na německé peníze. Udal ho jakýsi Šafr z Oldřiše. Paní Matějová i pan Lédl se vrátili šťastně
z vězení domů a František Matějů se objevil v obci hned po vypuknutí revoluce v Praze 5. května 1945. Německá policie též konala časté prohlídky u zemědělců. Jedna takováto prohlídka skončila nepříznivě pro Lad. Kučeru z č. 36. Německý četník našel u jmenovaného schovaný oves, za který byl rolník volán k soudu do Jihlavy a odsouzen na týden do vězení. Trest si však odseděl v Novém Městě na Moravě.

Pracovní nasazení

Němci potřebovali mnoho pracovních sil, hlavně v průmyslu. Posílali proto muže a ženy ze všech zemí, které obsadili do Německa na práci, aby mohli uvolnit svoje lidi pro frontu. Ze zdejší obce byl nasazen pouze
J. Macků, ale i ten se brzy vrátil. Využil zmatku při bombardování pracoviště a utekl. Dostal se šťastně domů. Zpět se již nevrátil. Také Fr. Vápeník ml. a Jar. Trnka byli nasazení do válečného průmyslu, ale pouze do okolí Prahy.
Když se blížila válečná frona k Brnu, muselo několik mužů zdejší obce kopat zákopy. Byli to: Josef Hájek ml., Jos. Hejtmánek z č. 38 a Boh. Buchta. Octnul se tam pouze Boh. Buchta. Jos. Hejtmánek se schovával v obci aby namusel nastoupit a Jos. Hájek si "nešťastnou" náhodou popálil nohu a také nenastoupil. Také Jos. Tesárek ml. z č. 62 byl nasazen na kopání zákopů na ochranu Vídně.

Todtova organizace ve zdejší obci

Před koncem války se usadila ve zdejší obci v hostinci p. Vojtíška tzv. "Todtova organizace", zvláštní vojenský útvar, který v okolí zajišťoval všechny mosty, aby byly připraveny pro ústup německé armády. U zdejší školy byla vybudována "zábrana", která měla zdržovat postup Rudé armády. Všechny práce vykonali občané zdarma, vyhlášením pracovní povinnosti.

5. květen 1945, příchod Rudé armády

Když vypukla 5. května 1945 v Praze revoluce, byli tito vojáci odzbrojeni. V obci se držely od toho dne stále hlídky až do příchodu Rudé armády. Ve škole byli ubytováni rovněž němečtí vojáci, kteří přišli 6. května do zdejší obce již odzbrojeni. Dne 9. května se nastěhovali do školy Maďaři, které odzbrojila teprve Rudá armáda. Když z 8. na 9. května projíždělo zdejší obcí až téměř do večera tisíce a tisíce německých vojáku, kteří prchali před Rudou armádou, přidali se k nim Němci od Vojtíšků i ze školy. Cesta byla po celé délce lemována zbraněmi všech druhů, auty a motocykly, které vypověděly službu a různým válečným materiálem. Také mnoho zásob vyházeli ze svých vozů, aby se jim rychleji jelo. Po polích, lukách i lesích běholo sta koní. Tam všude také stála auta, tankdy, děla, prostřílené sudy od benzinu a oleje, krátce: všude to vypadalo jako po bitvě. Rudá armáda v obci 2x přenocovala. Na delší dobu se usadila mezi Lačnovem a Sádkem. Vybudovala si tam veliký tábor. Rudou armádu vystřídali později Rumuni.

Dvouletý budovatelský plán

Poválečné poměry se poznenáhlu zlepšují a všichni doufáme, že zásobovací poměry brzy přijdou do normálních poměrů, protože vláda vyhlásila 28. října 1946 tzv. "Dvouletý budovatelský plán", který vstoupil
v platnost 1. ledna 1947. Toto plánované hospodářství mělo podle tvrzení plánovatelů pojistit všem brzy lepší životní úroveň.

Osídlenci

Po odsunutí Němců z naší republiky odešli do tzv. sídel tito osídlenci s rodinami: Frant. Matějů, Fr. Dvořák, Lud. Neděla, Fr. Čuřík a Boh. Hejtmánek. Všichni tito osídlenci si zabrali hospodářství střední velikosti, pouze Fr. Matějů se usadil na větší hospodářské usedlosti.