Českomoravská vysočina je lestnaté pohoří mezi Moravou a Čechami. Na severu vrcholí Žďárskými vrchy, jimž dominují rozlehlé hřebeny převyšující 800 m.n.m. V drtivé většině se na těchto hřebenech nachází skalní rulové útvary vyhledávané horolezci.
Přírodní památka. Je to význačný skalní útvar v lesním komplexu asi 2 km jihozápadně od obce Křižánky,
v nadmořské výšce 743 m. Mohutný rulový skalní útvar je situován v zakončení pásma skalních bloků táhnoucího se v délce 1150 m severovýchodně od vrcholu Devět skal. Byl vyhlášen přírodní památkou v roce 1979.
Samotná skála je vysoká 28 m a je pro svůj majestátný vzhled a bílé zbarvení horní poloviny označována za nekrásnější v této oblasti.
Jedná se o horolezecký terén. Od 1.3. do 30.6. je horolezecká činnost zakázána (jinak je povolena), sestup pouze slaněním, cesty v severní stěně jsou zakázány.
Poloha: 2 km JZ od obce Křižánky.
Rulové skalní útvary modelované mrazovým zvětráváním a obklopené balvanovitými sutěmi se zachovanými lesními porosty v nadmořské výšce 732 m n.m. Skalní vrcholy ve tvaru hlav, krásný výhled na JZ-Z, cvičné horolezecké terény. Přírodní rezervace (37,3 ha).
Hřeben je tvořen třemi samostatnými bloky - Děvín, Paličatá a Tvrz. Paličatá je vysoká 33 m a u vrcholu je mrazovým zvětráváním rozčleněna na čtyři palice.
Horolezecký terén. Bez omezení je čtyřpaličatá skupina. Z důvodu vyhlášení rezervace je vyloučena z horolezecké činnosti skalka OPOMENUTÁ a DĚVÍN. Na skalním útvaru TVRZ jsou zrušeny cesty Babka až Peteho koutek. Ze zbývající části stěny je sestup slaněním.
Poloha: 1 km severně nad obcí Milovy.
Nejvyšší vrchol Žďárských vrchů 836 m n.m., s pásmem vrcholových skal, chráněný přírodní výtvor s omezenou horolezeckou činností. Přírodní památkou vyhlášeno v roce 1976.
Horolezecký terén. Horolezecká činnost je povolena na severních stěnách hlavního hřebene a na jižní stěně útvaru Trůn. Ze Záludné, Žďárské věže a královského zámku je sestup pouze slaněním.
Poloha: centrální část Žďárských vrchů, JZ od Křižánek, JV od Herálce.
Skalní útvar na okraji lesa asi 200 m severozápadně od obce Blatiny. Skála s nepravými jeskyněmi
v nadmořské výšce 775 m n.m. Chráněný přírodní útvar s povolenou cvičnou horolezeckou činností. V roce 1976 byl tento skalní útvar vyhlášen přírodní památkou.Hřeben je asi 200 m dlouhý a je na něm několik věží. Nejvyšší je Sokolí věž vysoká 35 m. Horolezecký terén.
Průstupy Krakonošovou zahrádkou jsou zakázány.
Poloha: oblast Milovy, 1 km Z od Blatin.
Zalesněný vrch v nadmořské výšce 812 m n. m. s vrcholovou skupinou skal asi 1,5 km severozápadně od obce Blatiny. Přírodní památkou (5,8 ha) byl vyhlášen v roce 1976.
Skalní útvary tvoří řadu stáčející se obloukovitě v délce 200 m kolem vrcholu a nejmohutnější skalní útvar Výspa dosahuje výšky až 20 m. Na skalních stěnách se zvětráváním vytvořily skalní výklenky a 3 metry hluboká puklinová jeskyňka. Na skalní útvar navazuje balvanový proud. Skalní útvar je turisticky zpřístupněn.
Horolezecký terén. Bez omezení je skalní útvar Výspa, Srnčí věž, Škuner a Buldok. Ostatní útvary jsou z horolezecké činnosti vyloučeny.
Poloha: stř. část ŽV, oblast Milovy, 1,5 km SZ od Blatin.
Skalní útvar v lesním komplexu asi 1,5 km severovýchodně od obce Křižánky, který se nachází v nadmořské výšce 757 m. Tato oblast byla v roce 1997 vyhlášena přírodní památkou.
Skalní útvary tvoří skupina tří větších a dvou menších bloků, stupňovitě odsazených ve svahu do údolí řeky Svratky. Nejmohutnější Poradní skála dosahuje výšky 25 m. Na temenech skal se zvětráváním vytvořili skalní mísy, lidově "perničky", jimž byl dříve připisován umělý původ a kultovní funkce. Podchyceno bylo celkem 11 mís o průměru 20-87 cm a hloubce
6-30 cm. Skalní útvar je turisticky zpřístupněn.
Horolezecký terén. Bez omezení je skalní útvar nad cestou. Skalní útvar pod cestou je z horolezecké činnosti vyloučen.
Poloha: 1,5 km SV od Křižánek.
Skalní útvar v lesním komplexu asi 2 km severovýchodně od obce Rokytno. Leží v nadmořské výšce 818 metrů. V roce 1979 byl vyhlášen přírodní památkou.
Skalní útvar byl zvětráváním po puklinách rozčleněn do tří oddělených skalních bloků s výškou až 18 m. Povrch stěn byl zvětráváním modelován do podoby voštin a skalních výklenků. Vznikl zde i 8,5 m dlouhý a 4 m vysoký tunel a další dvě menší jeskyňky.
Horolezecký terén. Celoročně povoleno s vyjímkou Omšelého hřebene, severní stěny Vyhlídky a Pernštejna, kde je zakázáno lezení vždy od 1.3. do 30.6.
Poloha: JZ část Žďárských vrchů, Novoměstsko, 2 km SZ Studnice.
Skalní útvar asi 500 m západně od místní části Najdek obce Hamry nad Sázavou. Nachází se v nadmořské výšce 564 m. V roce 1974 byla Rozštípená skála vyhlášena přírodní památkou (0,7 ha).
Skalní útvar je tvořen mrazovým srubem o délce 75 m a výšce až 15 m, který je ve spodní části "rozštípnut" po zvětralé svislé puklině v délce 10 m a šířce 2 m. Svah k řece Sázavě je pokryt silně rozvětralým kamenným mořem.
Na skalnatém hřebeni převládá smrk stepilý s menší příměsí borovice lesní a břízy bělokoré. Hojné jsou zde kapradiny a mechová vegetace. Můžete zde zahlédnout ještěrku živorodou, slepýše křehkého a z ptáků např puštíka obecného, střízlíka obecného. Několikrát se na skalách pokoušel zahnízdit i výr velký.
Skalní útvar je turisticky zpřístupněn a je využíván i horolezecky.
Poloha: 2 km Z od Hamrů n. Sázavou.
Skalní útvar v lesním komplexu, asi 1,5 km západně od obce Pustá Rybná. Leží v nadmořské výšce 748 m.
V roce 1980 byl vyhlášen přírodní památkou (7,3 ha).
Skalní útvary jsou tvořeny dvěma oddělenými skalními bloky s výškou stěn 16 a 18 metrů. Na vrcholové plošině východního z nich byla zvětráváním po vodorovné puklině vytvořena výrazná lavice, na níž jsou vytvořeny tři skalní mísy, z nichž největší má průměr až 60 cm a hloubku 20 cm. Skalním mísám, lidově "perničkám", byl dříve připisován umělý původ a kultovní funkce. Pod skalami jsou odlámané suťové haldy. Skalní útvar je turisticky zpřístupněn.
Horolezecký terén. V období od 1.3. do 30.6. je horolezecká činnost zakázána.
Poloha: 1,5 km Z od Pusté Rybné.
Skála, 1 km S od obce Pohledec, vlevo od silnice směr Koníkov (vlastní skála 735 m n.m., vrchol kopce 749 m n.m.). Chráněná přírodní památka, která vznikla mrazovým zvětráváním zdejších magmatických rul. Zvláštní tvar skály svádí k doměnce, že jde o bludný balvan. Vávrova skála je dobře přístupná a je z ní široký rozhled
k jihu. Horolezecký terén.
Celoročně povolena.
Poloha: katastr Pohledec
Skalní útvar v lesním komplexu, asi 1 km východně od obce Svratka. Nachází se v nadmořské výšce 765 metrů. V roce 1977 byl vyhlášen přírodní památkou (2,97 ha). V 6.-8. století zde bylo slovanské hradiště, zachovány zbytky příkopů a valů. Archeologické nálezy svědčí i o přechodném využívání skal k úkrytu ještě
v historických dobách.
Horolezecký terén. V období od 1.3. do 30.6. je horolezecká činnost zakázána.
Poloha: 2 km V od Svratky.
Zřícenina hradu Skály (679 m n.m.) snad ze 13. století, připomínaného r. 1356, kdy byl rozbořen jako sídlo loupeživého rytíře. Zachovány zbytky okrouhlé věže, hradních zdí a nádvoří, zčásti zachován hradní příkop.
V poslední době zde byl prováděn archeologický výzkum a fixace zříceniny.
Zřícenina je součástí rulového skalního útvaru, který byl v roce 1980 vyhlášen přírodní památkou (výměra 1,3 ha, ochranné pásmo 13,5 ha). Zvětráváním podél puklin a sesuvy se vytvořily mohutné věžovité skalní bloky s výškou až 20 m, oddělené dvěma úzkými soutěskami. Zaklíněním zřícených balvanů zde vznikly dvě puklinové jeskyňky. Pod skalami je balvanový proud o rozměrech 70 x 20 m.
Skály jsou turisticky zpřístupněny a horolezecká činnost je povolena na vyznačených úsecích v době od 1. 7. do 28. 2.
Poloha: 1 km SZ od Nového Jimramova.