Tzv. Zpívající lípa. Nachází se pod Luckým vrchem v obci Telecí. Jedná se o jednu z nejstarších lip v České republice. Lípa je 600 let stará,
obvod kmene je 11,5 m, výška 24,5 m. Prastará lípa je svědkem doby husitské, historie Českých bratří a pronásledování tajných evangelíků. Podle záznamů z doby pronásledování si tajný bratr stařeček Jiroušek v její dutině opisoval vypůjčený Nový zákon a Knihu žalmů. Podle poznámek na deskách opisu přitom spotřeboval 1204 lojových svíček
. Když opisoval žalmy, zpíval si je, a poněvadž byl hluchý, sám je neslyšel. Zpěv se nesl z dutiny vysoko do koruny a zazníval tajemně hned z té, hned z oné strany a ozvěnou veliké dutiny nabýval zvláštního tajemného zabarvení v době noční, kdy se tak dělo. Proto se Lukásově lípě též říká Zpívající lípa.
Lukásova lípa v Telecím
Lukásova lípa
Kopec u Telecího, 739 m.m.n. Naskýtá se odsud jeden z nejhezčích výhledů na jih a jihozápad do údolí řeky Svratky.
Skalnatý hřbet v nadmořské výšcce 742 m u Jimramova.V roce 1988 byl vyhlášen přírodní památkou (8,4 ha).
Skalní útvary jsou tvořeny dvěma mohutnými skalními bloky s délkou 55 m a výškou až 17 m, na něž navazuje řada nižších zvětralých výchozů, zbytků skalní hradby.
Pod skalami se nachází odlámané suťové haldy a kamenné moře o rozměrech 100 x 100 m, vzniklé spojením tří balvanových proudů.
Z vrcholových skalisek je nádherný výhled k Jimramovu, údolí Fryšávky, Sněžnému a Vírské přehradě.
Pohled z nejvyšších vrcholků
Kříž na vrholu Prosičky
Skupina skal nedaleko Březin, 730 m.n.m., tvoří dominantu Žďárských vrchů.
Skalní útvary připomínají hlavy - Paličatá, Děvín, Tvrz ..., ze kterých je krásný výhled na okolní krajinu. Skály jsou využívány jako cvičné horolezecké stěny.
Čtyři palice
Čtyři palice
Nejvyšší vrchol Žďárských vrchů 836 m.n.m s pásmem vrcholových skal u Milovského rybníka. Jde o chráněný přírodní výtvor s omezenou
horolezeckou činností. Přírodní památkou vyhlášeno v roce 1976. Z vrcholu se naskýtá nádherný rozhled na údolí řeky Svratky.
Pohled na nejvyšší vrchol Ždáských vrchů
Nebo také Dráteník, Dráteníkova či Juránkova skála. Skála s nepravými jeskyněmi, chráněný přírodní výtvor. Je zde povolena cičná horolezecká činnost. Nachází se nedaleko Milovského rybníka.
Z větší části zalesněný vrch s vrcholovou skupinou skal, chráněný přírodní výtvor nedaleko Milovského rybníka.
Vrch 810 m.n.m., v okolí je k vidění původní pralesovitý jedlobukový porost. Vyskytuje se zde vzácná květena
i zvířena.
Na vrcholu Žákovy hory byl v roce 1946 zřízen jeden z bodů základní trigonometrické sítě ČR. Slouží kromě zachování genofondu jako důležitý objekt vědeckého výzkumu zákonitostí vývoje lesa a tvoří jádro biocentra
územního systému ekologické stability. Žákova hora byla roku 1933 vyhlášena národní přírodní rezervací. Pro návštěvníky zde byla vybudována naučná stezka ochrany přírody Žákova hora, výchozí bod: obec Cikháj.

Žákova hora - naučná stezka