| Sbor dobrovolných hasičů v Borovnici |



Před více jak 100 lety měla obec Borovnice 88 domů s krytbou většinou šindelovou.
V té době byla v obci výroba škrobu a sirupu, dále mlýn a pila. Provozovalo se zde tkalcovství, krejčovství, obuvnictví,
zednictví, kovářství, a tesařství.
Dobrovolný hasičský sbor byl založen v r. 1889, ale o jeho založení bylo jednáno již o rok dříve. Dokonce byly sepsány
stanovy sboru, které však byly schváleny až v r. 1889.
Jak došlo k založení dobrovolného hasičského sboru se dovídáme z kroniky, kterou sepsal Karafiát Josef - hasič. V této kronice
je psáno: Po celodenní námaze, jak na horách lidu jest údělem, byli občané z klidného spánku vyrušeni pokřikem "hoří" dne
15. května 1888 a tu ke svému zděšení spatřili rozsáhlý statek Josefa Lidmily v plamenech.
Ačkoliv jmenovaný statek byl z větší části zděný jen světnice dřevená, oheň byl tentokrát velký. Od tohoto stavení chytila
chalupa Trnkova, Štaudova a chalupa Josefa Bureše.
K požáru přijely hasičské sbory z Telecího, Jimramova a Korouhve, v té době již dobře vyzbrojeni svými modernějšími stříkačkami
s hadicemi dle potřeby dlouhými. Zaujali místa, aby zachránili další majetek občanů. Tehdy padlo za oběť požáru zmíněné stavení
a 3 domky.
Po tomto ohni se obecní představenstvo rozhodlo, že sbor hasičský v hustě zalidněné obci založiti nezbytné jest a také hned
15. června 1888 byly sepsány stanovy sboru dobrovolných hasičů v Borovnici.
Stanovy obsahují 26 paragrafů. Pro představu jak naši dědové a pradědové brali tuto pomoc spoluobčanům vážně, tyto stanovy
požárního sboru - uvádíme zde ...
Do nově založeného sboru se přihlásilo 36 činných členů. Byla opatřena dobrá čtyřkolová stříkačka od firmy Čermák z Teplic. Stála 800 zlatých. Dále zakoupeny všechny potřeby, jak se na správný sbor sluší. Když povinnost kázala, sbor borovnický chránil chrabře majetek svého bližního doma i jinde tak, že se jim vždy dostávalo uznání.
V r. 1890 se sboru dostalo prvního křtu v Sedlištích, kde hořelo u pana Cahy a vyhořelo 7 domků. K ohni se dostavilo tentokrát 20 mužů a bylo upotřebeno 180 m hadic.
Tento rok byl těžký nejen pro hasičský sbor, ale i pro samotnou obec. Sbor byl 13. června ve dne volán k pomoci bližnímu v Kamenci, kde se zdržel až do večera. Když hasiči přijeli domů a za krátkou dobu ulehli na svá lůžka zazněl domácí signál na poplach. Zdoubný požár uchvátil do svých drápů dřevěnou hospodářskou chalupu Adolfa Tesárka. Tehdy byla katastrofa velikého rozsahu. Padlo za oběť 8 domů. V boji s ohněm zápasili hasiči borovničtí, spělkovští, krásenští, jimramovští, telečtí a korouhevští. Vyhořelí občané postavili obtížně nové domky a tak povstalo kus úhledné návsi.
V roce 1934, kdy již některé okolní obce měly motorové stříkačky, dohodli se hasičtí
funkcionáři se zástupci obce, že by se mohla koupit automobilová stříkačka. Bylo koupeno osobní auto od pana Louba ze Svratky.
Auto bylo amerického typu značky BUICK, šestiválcové o výkonnosti 60 koní, které se svěřilo firmě Hrček v Brně k upravení a
přimontování přístroje na stříkání.
Předvedení bylo velice uspokojivé. Voda se hnala do kopce dvěma proudy silou asi 12 koní. K obsluze stříkačky byl zvolen
Ladislav Pavlič a ten s ní také jezdil.
V r. 1937 hořela chalupa Jírova. O tomto ohni je v hasičské kronice psáno: Rychle se nám podařilo vyjeti, Svoboda Karel natočil auto, které dobře chytilo a přispěchavší Karel Neděla dovedně vyjel ze skladiště. Mezi tímto aktem ostatní hasiči přispěchali, dali se dvěma proudy, každý z jedné strany a tak bylo brzo viděti, že dalších zhoubných následků nebude.
V r. 1939 oslavil hasičský sbor 50. leté trvání. Tato sláva, protože byly zakázány
průvody, se omezila jen na taneční veselici.
Po dobu 2. světové války u nás v obci nehořelo. Po skončen války až do padesátých let se u hasičského sboru nic zvláštního
nepřihodilo. Pozornost všech občanů byla zameřena na události hospodářské a politické. V té době se rozhodovalo o uspořádání
našeho státu.
Když Československo vykročilo k budování socializmu, došlo ke změnám i v naší organizaci. Byla zařazena do
Národní fronty a jako její složka dostala nový název: "Československá požární ochrana".
V roce 1953 dostal požární sbor novou dvoukolovou stříkačku. Stará autostříkačka, která spolehlivě sloužila skoro 20 let, byla přestavěna na vozidlo dopravní. V této době se v požární ochraně začalo více dbát na protipožární prevenci a tak nebylo tolik požárů jako v dřívějších dobách.
V naší obci byl poslední požár v roce 1966, kdy vyhořela část státního statku. Tohoto
zásahu se zúčastnilo 7 požárních sborů.
V následujícím roce 1967 bylo zrušeno auto, které po technické stránce neodpovídalo dopravním předpisům a bylo koupeno zachovalé
auto značky Tatra 805. Dvoukolová stříkačka s menšími poruchami sloužila až do roku 1979, kdy nám byla přidělena nová stříkačka
PPS 12. Vozidlo Tatra 805 slouží dodnes.
V letech 1975 - 1978 byla činnost hasičského sboru zaměřena na výstavbu letního výletiště
"Pod Bořinkou".
Byla to práce velmi náročná a dík za ni patří všech členům i ostatním občanům, kteří se na vybudování podíleli.
V letech 1981 - 1984 musela naše stará hasičská zbrojnice ustoupit výstavbě nové prodejny. Národní výbor nám přidělil prázdnou chalupu č. 2, která patřila k bývalé rychtě. Tuto neobydlenou chalupu jsme vlastními silami přebudovali na pěknou požární zbrojnici.